Skip to contents (site navigation)


Cena Vladimíra Hanuše a Petra Sedmery

Cena je věnována památce dvou předních odborníků, kteří se zásadním způsobem zasloužili o rozvoj hmotnostní spektrometrie a nukleární magnetické resonance v naší zemi. Soutěž o cenu je vyhlašována ve dvou kategoriích: hmotnostní spektrometrie a nukleární magnetická rezonance. Do soutěže mohou být přihlášeny publikace uveřejněné anglicky v impaktovaných recenzovaných časopisech. Práce, která nesplní všechna kritéria, nemůže být zařazena do hodnotícího procesu. V případě nedostatečné kvality prací v konkrétní kategorii nebude Cena v příslušném roce udělena.

RočníkKorespondující autor
Ceny Vladimíra HanušeCeny Petra Sedmery
2010Marek ŠebelaJaroslav Kříž
2011M. Šulc a M. VolnýMartin Dračínský
2012Detlef SchroderLukáš Žídek
2013Jan PreislerFormálně neobsazeno
2014Jana RoithováRadek Marek
2015Petr NovákJiří Dědeček
  • Výsledky novějších ročníků a text vyhlášení nejbližšího ročníku soutěže najdete na www.spektroskopie.cz.

Vladimír Hanuš

Vladimír Hanuš (1923-2009) se narodil v Bílé Třemešné, okres Trutnov. Studium na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy zahájil po jejím znovuotevření v roce 1945. V letech 1949 až 1952 absolvoval vědeckou aspiranturu u profesorů Heyrovského a Brdičky. Pracoval na rozvoji teorie nedávno předtím objevených kinetických polarografických proudů a významně přispěl k vypracování způsobu, jak z polarografických křivek stanovit rychlostní konstanty rychlých reakcí. Tyto vynikající práce získaly široký mezinárodní ohlas. Podle Zdeňka Hermana se k obhajobě Hanušovy kandidátské práce vztahuje následující historka: kandidátská práce z oblasti kinetických polarografických proudů udělala na komisi jak rozsahem, tak kvalitou velký dojem, proto komise Hanušovi navrhla, aby práci rozšířil a podal ji jako práci doktorskou. Stal by se tak vůbec prvním doktorem věd v ČSR. Vladimír Hanuš však tuto nabídku odmítl s tím, že nepovažuje za morální použít stejné nebo podobné výsledky k získání dvou titulů, a až do smrti zůstal kandidátem věd. V dnešní době kupovaných a rychlokvašných titulů zní takové vyprávění jako z jiného světa. Zásadní moment v jeho vědeckém životě nastal, když se Hanuš začal na popud osvícených nadřízených spolu se třemi kolegy zabývat konstrukcí prvního hmotnostního spektrometru v Československu. Společně se svými kolegy aspiranty Vladimírem Čermákem, Čestmírem Jechem a Josefem Cabicarem dostal totiž od Jaroslava Heyrovského úkol "seznámit se se spektroskopiemi všech vlnových délek a zaměřit se na perspektivní z nich". Vybrali si hmotnostní spektrometrii a v roce 1950 začali s konstrukcí hmotnostního spektrometru Nierova typu. Od roku 1960 se pak Vladimír Hanuš systematicky věnoval tehdy právě vznikajícímu oboru objasňování struktury složitých organických molekul hmotnostně spektrometrickou metodou. Jeho práce o struktuře přírodních látek (zejména alkaloidů) byly po získání spektrometru s dvojí fokusací v r. 1974 následovány studiemi mechanismu ionizační fragmentace a přesmyku organických kationtů v plynné fázi, které jsou v některých případech považovány za práce průkopnické. Vladimír Hanuš je (spolu s Vladimírem Čermákem) právem považován za zakladatele české a československé hmotnostní spektrometrie a v mnoha ohledech byl ve své době spektrometristou světového významu a jeho jméno je dodnes známo v předních světových laboratořích zaměřených na základní výzkum v hmotnostní spektrometrii.

Petr Sedmera

Petr Sedmera (1942-2010) se narodil v Plzni do učitelské rodiny. Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze a promoval v r. 1964. Po studiu nastoupil do tehdejší laboratoře speciální anorganické chemie v Řeži, kde se zabýval mimo jiné syntézou hydridů. V roce 1967, pak přešel do Ústavu organické chemie a biochemie, kde začal pracovat v laboratoři Spektrálních metod na nukleární magnetické resonanci, která se pak stala po zbytek života jeho osudem. Během svého pobytu v ÚOCHB se začal zabývat mimo jiné strukturálními studiemi alkaloidů ve spolupráci s prof. Šantavým z Olomouce. Strukturní studium alkaloidů, především námelových alkaloidů, morfinanů, ale i mnoha dalších, se stalo jedním z jeho hlavních zájmů a v této oblasti se stal světově uznávaným odborníkem. Kromě toho ze začal zabývat též výpočetními metodami, které tehdy byly ještě v plenkách. V roce 1971 přešel do Mikrobiologického ústavu AV ČR, kde byl pověřen založením a rozvojem tehdy ještě velmi nezralých spektrálních strukturních metod pro analýzu přírodních látek a mikrobiálních metabolitů. Již tehdy měl připravenou kandidátskou disertační práci na téma “Stínící efekty polárních skupin v NMR”, kterou mu však nebylo dovoleno obhájit. Nenechal se však lidskou zlobou a stupiditou odradit od pilné a užitečné práce. Například se zásadním způsobem podílel na objevu a popisu jediného původního československého antibiotika Mucidinu, které se pak dostalo až do klinického používání jako antimykotikum. Po roce 1989 konečně mohl obhájit kandidaturu a v září 1990 byl jmenován vedoucím Laboratoře spektroskopické analýzy na MBÚ, kterou vedl až do r. 2006 a kde pak dále až do konce se zápalem pracoval. Kromě své aktivity v laboratoři se též nadšeně věnoval spolkové činnosti - byl velmi aktivní v České společnosti chemické, i v jejím výboru. Tato společnost mu v r. 1995 udělila jedno ze svých nejvyšších ocenění, a to Hanušovu medaili.




NAVRCHOLU.cz


also on YouTube